Hracholusky pěší

25.-28. září 2014                fotogalerie Hracholusky

Poslední vícedenní zájezd roku nás zavedl do oblasti severně a západně od Plzně. Bydleli jsme v rekreačním středisku u Hracholuské přehrady, ubytování a polopenze byly na turistické úrovni. Voda v přehradě byla dost zelená, plná sinic, z koupání nic nebylo, i když počasí bylo pěkné.

Ve čtvrtek jsme ráno vyjeli z Jablonce, přes dopravní zácpu v Praze jsme se probojovali na výpadovku do Plzně. Vystoupili jsme v Heřmanově Huti, abychom si prohlédli unikátní rozhlednu, která byla v roce 2011 upravena z bývalé vodárenské věže. Ta kdysi zásobovala blízký pivovar. Jediný podobný dosud zachovalý pivovarský vodojem je v plzeňském Prazdroji. Pokračovali jsem autobusem do Kladrub ke klášteru, založenému již v roce 1115 knížetem Vladislavem I. S historií kláštera souvisí i sv. Jan Nepomucký, který proti vůli krále Václava IV. schválil volbu nového kladrubského opata, za to byl uvězněn, mučen a svržen do Vltavy. Dnešní podoba kláštera, kostela a ostatních budov je z 18.století, podíleli se na ní stavitelé Jan Blažej Santini-Eichel a Kilián Ignác Diezenhofer. Prohlédli jsme si Santiniho dílo-kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je svými 82 m délky třetí nejdelší sakrální stavbou u nás ( po sv.Vítu v Praze a sv. Barbaře v Kutné Hoře) . Je postaven ve stylu barokní gotiky, který se nachází jen na našem území. Po prohlídce jsme se autobusem přemístili do Stříbra, prošli jsme si náměstí se známou radnicí i méně známé stavby jako Koubkovu branku a mostní bránu. Přes pěkný městský park a kolem řeky jsme došli na ubytování.

Další den jsme u Starého Mlýna blízko Konstantinových Lázní vystoupali na zříceninu hradu Falkenštejn. Potom jsme nastoupili na modrou turistickou trasu, která zahrnovala i adrenalinové zážitky. Museli jsme překonávat Úterský potok po kmenech a někdy nám nezbylo než sundat boty a brodit se. Dalším zážitkem byl příkrý svah vysoko nad řekou, který jsme zdolávali často i lezením po kolenou. Přes Dudákovský Mlýn a kostel a Šipín jsme došli ke zřícenině hradu Gutštejn s vysokou věží a sklepeními. Cesta vedla dále přes poutní místo Panna Marie ve Skalách do Konstantinových Lázní. Zde jsme se občerstvili u vřídla nebo v cukrárně a odjeli na večeři.

Pátek byl ve znamení staveb Santiniho a houbařských zážitků v lesích. Začali jsme v Mariánském Týnci, který je komplexem kostela a klášterních budov a byl postaven Santinim pro plaský klášter. Byl zrušen Josefem II., používán pro hospodářské účely a opraven teprve v minulých letech. Dnes je v něm umístěno muzeum severního Plzeňska. Pěšky jsme šli lesem do Plas a cestou nasbírali spousty hub. Stihli jsme ještě prohlídku další Santiniho stavby-kláštera v Plasích. Zajímavostí této stavby je to, že základy tvoří dřevěné piloty , zapuštěné do bažinaté půdy, které jsou pomocí soustavy potrubí neustále zaplavovány vodou. Prohlédli jsme si konvent, kapitulní síň, lékárnu a prévety.

Poslední den jsme jeli do nejmenšího města v ČR Rabštejna nad Střelou. Projeli jsme jedinou ulicí z kopce, na kterém stojí klášter k mostu přes řeku Střelu. Ten byl tak úzký, že naše Karosa stěží projela. Pokračovali jsme do Žlutic, které jsou známé nálezem Žlutického kancionálu a tisíciletou historií. Pěšky jsme šli do Chyše, někteří vyšli až na kopec Vladař, čedičovou stolovou horu, která je dominantou kraje. Pod ní má hřebčín známý žokej Josef Váňa. Nahlédli jsme do oken, v nichž má vystaveny trofeje z Velké pardubické. Poslední zastávkou bylo město Chyše, s krásným zámkem a pivovarem. Při prohlídce zámku měli někteří štěstí, provedl je sám majitel zámku pan Lažanský, jehož předci zámek postavili. Po občerstvení v pivovarské restauraci jsme se společně vyfotografovali s naší Karosou, která nás vozila mnoho let a s níž se tímto loučíme. Možná se s ní uvidíme v muzeu autobusů značky Karosa.

Tím skončilo i naše putování po kraji plném přírodních krás a památek a přes Mělník a Mladou Boleslav jsme se vrátili domů.