Na jarní výlety se těšíme celou zimu, konečně začaly . Na ten první přišlo 28 účastníků. Jeli jsme vlakem do Jablonného a šli pěšky do Lemberka. U  Zdislaviny studánky jsme se napili z pramene léčivé vody. Došli jsme do Lvové, někteří šli až na vyhlídku Havran, jiní jen kratší procházku a všichni jsme se sešli u Motorestu ve Lvové a odjeli vlekem nebo autobusem domů. Ušli jsme 12-13 km, počasí bylo pěkné jarní, bylo ještě chladno.

Další výlet byl směřován na Frýdlantsko. Jeli jsme vlakem do Višňové a šli pěšky přes Pousteckou oboru a Hartu do Frýdlantu. Za chladného jarního  počasí jsme ušli 10 km, bylo nás 25.

Třetí výlet v březnu začal v Hrádku nad Nisou a dovedl nás krásnými lesními cestami do skal k vyhlídce Popova skála. Slunce svítilo, užívali jsme si krásné vyhlídky ze skal i při cestě loukami. Ušli jsme opět 10 km v počtu 26.

Konec března byl deštivý, na výlet na Hamštejn se sešli jen čtyři  lidé, ale výlet se uskutečnil. Dopoledne vysvitlo dokonce slunce, takže z nové rozhledny na Hamštejně byl krásný rozhled.

Majka píše:

„Dnes nebylo zrovna hezké počasí.

Tak asi všichni čekali, že se vyčasí.

A tak jen čtyři  jsme se octly na trati

A čekal nás výlet celkem bohatý.

V Koberovech se vyjasnilo

A celý výlet hezky bylo.

Z rozhledny Hamštejn rozhledy

Náramně se povedly.

Popice a Smírčí

A už nám bus z ŽB frčí.

Lehká trasa to dnes byla,

Všem čtyřem se zalíbila.“

První dubnový výlety nám asi chtěl ukázat, co je to „dubnové počasí“. V noci i ráno v Jablonci pršelo, než jsme nastoupili do autobusu, pěkně jsme zmokli. Na štěstí se počasí umoudřilo a v Bakově už svítilo slunce. Po červené značce jsme vyšli z města a pokračovali přírodní rezervací Velký Řečkov na Klokočku. lužními lesy na Klokočku. Napili jsme se vody z léčivého pramene a prohlédli kapličku sv. Stapina. Vystoupali jsme lesem do Maníkovic a do Kláštera. Tam jsme si dali oběd v restauraci Skála. Do Mnichova Hradiště jsme šli nejdříve po cyklostezce a potom po pěšině pod skalami kolem Jizery. Ušli jsme 13 km, bylo nás 16 děvčat.

Za týden už bylo počasí jarní, krásně teplé. Jeli jsme vlakem do Sedmihorek-kvůli poruše na signalizačním zařízení nás dovezli až na Hrubou skálu, ale vrátili jsme se hned druhým vlakem zpět a vyrazili na trasu. Stále po silničce na Sekerkovy Loučky a k rybníkům Cihlák-ten byl vypuštěný, Křižák a Nohavice. Došli jsme do Turnova, poseděli v cukrárně nebo v pivovaru. Celkem 11 km, bylo nás 25.

Další výlet byl na Semilsko, měli jsme jít ke starému dřevěnému krytému mostu v Bystré. Den před naším výletem uzavřeli silnici kvůli údržbě, takže jsme mohli dojet jen do Košťálova. Odtud jsme šli neznačenou cestou nahoru k zelené  značce a po ní do Čikvásek. Mají tam pěkné chalupy, kapličku a hasičské muzeum. Počasí bylo studené, ale svítilo slunce, po cestě s krásnými rozhledy i na zasněžené Krkonoše jsme po 10 km došli do Semil. Část nás šla do cukrárny a potom na prohlídku kostela a roubených chaloupek. Ostatní pokračovali Riegrovou cestou do Spálova, měli trasu dlouhou 15 km. Účastnilo se nás 25. Do Bystré k mostu už máme naplánováno na příští jaro.

Počasí se na konci dubna hodně změnilo, ráno mrzlo, potom i sněžilo. Na poslední jarní výlet se nás sešlo 13, jeli jsme místním busem do Lukášova. Pěšky po neznačené cestě jsme stoupali kolem Harcovského potoka až ke skále, která má jméno Bručoun, prý proto, že když sviští vítr, skála vydává bručivý zvuk. Po Královské cestě jsme za téměř slunečného počasí došli k silnici a pod ní zamířili kolem rybníků do Vratislavic.

Majka napsala:

„Poslední výlet čtvrteční, no nechceme být nevděční.

 Déšť, sníh, prostě počasí mi nevychází, letos mi vždy sluníčko schází.

Z Lukášova ke kameni Bručoun, zvláštní jméno, zdá se mi.

Původ jeho jména víme, že tam vítr sviští, se dovíme.

Trasa je neznačená dnes, touláme se přes Harcovský les.

Do Vratislavic jsme došli, jen 9 km jsme zdolali.

Počasí se vyjasnilo, 13 se dnes s námi vypravilo.

Rozloučili jsme se nakonec, někdo směr Liberec, jiný zase Jablonec.

Takže když to shrneme, všichni v pohodě domů dojdeme.“

A já dodávám, že všechny výlety byly moc pěkné, a děkuji všem, kteří je tak dobře připravili. Tak zase na podzim!

Dáša Jotovová